Zakladatel Aikido

Ó-Sensei Morihei Uešiba

(1883 - 1969)

Ó-Sensei Morihei Uešiba se narodil 14.prosince 1883 v Tanabe jako jediný sin otce Jokura a matky Juki. Městečko Tanabe leží na úpatí pohoří Kumano, kde podle legendy sestoupili na zem bohové, aby stvořili japonský národ. Toto posvátné místo plné svatyní mělo veliký vliv na Uešibův smysl pro duchovno a přírodu. Nesporně zásadní význam pro formování jeho osobnosti však měli dva lidé s nimiž se během svého života setkal.

Druhým člověkem, který změnil běh Uešibova života byl japonský šaman a vůdce náboženského hnutí Ómoto-kjó (Velký počátek) Ónisaburó Deguči (1871-1948). Deguči si Uešibu získal svým charismatem stejně jako svými nadpřirozenými (parapsychologickými) schopnostmi. Uešiba se stal stoupencem učení Ómoto-kjó a Degučiho přijal za svého duchovního vůdce.

Roku 1924, tedy v době kdy situace ve střední Asii byla značně nestabilní se Uešiba spolu s Degučim zúčastnil výpravy do Mongolska, kde chtěli založit nový stát Šambalu, bájné království na zemi. Tato ambiciózní a velmi nebezpečná mise vak byla odsouzena k nezdaru. Celá expedice se po několika životu nebezpečných dobrodružstvích dostala do zajetí čínské armády a jen o vlásek unikla hromadné popravě.

Po návratu domů se Uešiba ponořuje do intenzivního tréninku, objevuje novou dimenzi Budo kterou poprvé poznal v Mongolsku, když jak sám říká viděl dráhu střel dříve než přiletěli a plně pocítil o rok později, když byl coby uznávaný mistr bojových uměním vyzván na šermířský souboj námořním důstojníkem. Uešiba výzvu přijal, ale nastoupil proti němu beze zbraně. I přesto že důstojníkovo umění meče bylo nemalé nebyl schopen se Uešiby ani dotknout. Po tomto souboji prožil Uešiba něco co sám nazval osvícením. Země pod jeho nohama se začala třást a z nebe ho zalilo zlaté světlo.

Kromě vyučování v různých dojo, demonstruje své umění před japonskou vládnoucí elitou, v Mandžusku jako velvyslanec japonského budó a dokonce i v císařském paláci. Publikuje spisy o budó, Budó Renšu a manuál Budó. Stává se předsedou nově založené společnosti pro šíření budó, poradcem pro bojová uměni na univerzitách Šinbuden a Kenkoku a vyučuje na vojenské policejní akademii.

Druhá světová válka Uešibou hluboce otřásla, rezignuje na všechny své oficiální funkce a odchází do ústrani městečka Iwami. Tam se svou ženou Hacu žije v prostých podmínkách živí se zemědělství, věnuje se modlitbám a meditacím, ale také dotváření nového bojového umění založeného na principu nesoupeření a určeného všem lidem bez ohledu na národnost, náboženství či společenské postavení. V Iwamě staví svatyni Aiki která se spolu s Tokijským Honbu dojo stává dalším centrem Aikido.

Informace zde uvedené jsem načerpal zejména z knihy

"O-sensej Morihei Uešiba" od pana Richarda Krejčího.

Kterému bych chtěl tímto moc poděkovat za skvělou knihu.

Jůřa 26.1.02 Aikido Dojo NJ